„Mnohdy v mateřských školách přebíráme role prvního ročníku základní školy, je to celé o proměně smýšlení v mateřských, ale především v základních školách,” říkají Hana Splavcová a Hana Havlínová, spolupracovnice a garantky oblastí předškolního a prvostupňového vzdělávání v NPI ČR.

Rozhovor s Pavlem Kraemere, zakladatelem Institutu pro inovativní vzdělávání, o tom, co by v našem vzdělávacím systému zasloužilo změnu a inovativnější přístup. Rozvrh předmětů často připomíná rychlý sled televizních programů na nejrůznější témata – v čem je toto pojetí výuky problematické? Jak přistupují k hodnocení výuky v inovativních či alternativních školách a co to do výuky přináší?

301 dětí minulý školní rok řešilo společnou výzvu. Díky Nadačnímu fondu Eduzměna si mohli zkusit, jaké to je, vymyslet vlastní projekt a pak ho uskutečnit.

Představte si školu, v níž se děti i učitelé budou cítit dobře, nebude tam nuda a i takzvané zlobivé děti bude výuka bavit. S ředitelkou ZŠ Solidarita Karin Marques jsme si povídaly o tom, jaké výzvy je třeba zvládnout, když chcete takovou školu vytvořit. Jak lze vytvořit bezpečné a příjemné prostředí pro výuku? Co je nezbytné zvládnout, aby učitelský sbor fungoval jako tým a rozproudila se spolupráce?

Co je ve škole nejdůležitější – suma absorbovaných vědomostí, schopnost orientovat se v problémech, kritické myšlení? To všechno hraje ve vzdělávání velkou roli, ale výzkumy i zkušenosti ze zahraničí ukazují, že o využití potenciálu dětí rozhoduje také jeho wellbeing neboli pocit bezpečí a pohody ve škole.

Staňte se v ČR průkopníky mezinárodně uznávaného a ve světě široce využívaného systému PBIS! Využijte jedinečnou příležitost doplnit kapacity žádaných odborníků na podporu chování dětí ve škole a staňte se součástí sítě lektorů ČOSIV!

Intuitivní pedagogika neboli intuitivka, jak se tomuto směru říká v Česku, patří do rodiny vzdělávacích alternativ, jako jsou montessori nebo waldorfská škola. Starší článek Pavla Kraemera je stále aktuální a přibližuje nám oblíbený přístup, jehož hlavní akce, Velké letní INTU setkání, proběhlo v Česku i letos.

Děti dnes vyrůstají v systému, kde nemohou ukázat, v čem jsou dobré. „Můžeme je oblbnout maximálně tak čtyři roky, pak už samy vidí, že něco je špatně,” upozorňuje v pokračování reportáže lektorka Dana Moree, která působí na Karlově univerzitě a na pozvání škol zlepšuje tamní atmosféru. Cílem je, aby se žáci i učitelé cítili dobře.

Jak zareagujeme, když student udělá chybu? Proč je analýza chyby v ten moment důležitá? Když ji neuděláme, promarnili jsme příležitost podpořit kritické myšlení studentů, a naopak jsme je utvrdili ve strachu z chybování, říká učitel matematiky, právník a propagátor kritického myšlení Colin Seale. Článek je v angličtině.

Čtrnáctidenní kurz v Dánsku o vědě klimatické změny a globálního oteplování. Pro všechny, ktěří chtějí ve své pedagogické praxi efektivně pracovat s těmito tématy a získat ucelený soubor teoretických a praktických vědomostí.

„Nikdo jiný než my, pedagogové, nemá větší vliv na to, jak se děti ve škole učí a jak se jejich učení může zlepšovat,“ píše Hana Košťálová ve svém textu pro časopis Řízení školy. Přečtěte si, proč je spolupráce mezi profesionály podle jejího názoru klíčem ke kvalitnímu vzdělávání.

Jak by měla ideálně vypadat škola v 21. století? Jak pomoci dětem zamilovat si školu a vzdělávání nejen v ní? A jak pomoci skvělým učitelům nevyhořet v systému? Rozhovor s Robertem Čapkem, učitelem a psychologem, který se domnívá, že strach do vzdělávání nepatří či že by se studenti neměli poměřovat a ani testovat. Napsal knihu Uč jako umělec a jeho mise je zlepšovat školství a pomáhat učitelům v ČR.