Co to je ten „formativní přístup”? Je to to samé jako slovní hodnocení, triády nebo respektující výchova? Nebo jde o prevenci syndromu vyhoření u učitelů i dětí? Všechny zmíněné nástroje, metody a přístupy jsou součástí formativního přístupu, ale samy o sobě ho netvoří. Následující rozhovor s Ivetou Pasákovou ze společnosti Step by Step ČR by se dal shrnout jako Úvod do formativního přístupu.

V souvislosti se změnami ve školství často slýcháme, že jsou nezbytné, abychom děti připravili na život ve 21. století. Potíž tak trochu je, že čtvrtinu 21. století už máme za sebou a rady si s tím pořád příliš nevíme. Mezery mají rodiče i české školství. Rozhovor Eduzínu s Marvem Shammou, start-upistou v oboru moderních technologií, tátou devítiletých dvojčat a zakladatelem školy FLOW v pražských Holešovicích.

Sociální pedagožka, Mgr. Veronika Horáková píše o tom, kdo je to vlastně sociální pedagog a jaká je jeho náplň.

Profesor Druckmüller učí na vysoké škole, ale zároveň je dědečkem dvou zvídavých vnuček. Rozhovor o učitelském řemesle, o dětské logice a zvídavosti nebo o tom, v čem tkví kouzlo matematiky, jak buduje v člověku pokoru a proč vede člověka k nedůvěře k autoritám. Otevřeli jsme i řadu ožehavých aktuálních témat, jako je postavení učitelů ve společnosti nebo nerovnováha mezi svobodou a odpovědností učitelů v systému.

Kromě svých rodičů jsou děti nejčastěji v kontaktu s učiteli. Chybí jim však vhled do jiných profesí a neumí si představit, k čemu jim jednou budou znalosti získané ve škole. Projekt Den pro školu Nadace České spořitelny propojuje odborníky s žáky, kteří získají povědomí o jejich práci a mohou se inspirovat, jakým směrem se po škole vydat.

Všichni, kdo chtějí zlepšit školství, skloňují slovo individualizace. O úpravě výuky podle potřeb jednotlivých žáků mluví ve dvojrozhovoru také lektorky Barbora Heřmanová a Věra Váňová Krejčová.

I když jsou počítačové hry součástí naší kultury už dlouhou dobu, vzdělávací systém v Česku a na Slovensku je obvykle nereflektuje a spíše se jich obává. Vůči hrám a hráčům převládají spíše negativní emoce. Není to ale chyba?

Mnoho let pracovala na manažerských postech v nadnárodních firmách. Po čtyřicítce se ale rozhodla kompletně změnit svůj život, vystudovala pedagogiku a už devátým rokem učí, zejména děti na prvním stupni. Magdalena Málková z Poděbrad navíc letos zvítězila i v soutěži o nejinspirativnějšího učitele Česka. „Děti musejí umět číst, psát a počítat, výsledky u nich vidět chci. Nejsem ale příznivcem soutěží na rychlost a dalších podobných metod.“

Problematika školek ve vyloučených lokalitách. Šárka Procházková působí jako ředitelka 1. mateřské školy Most, vede tím skupinu šesti mateřinek, z nichž některé jsou ve vyloučených mikro lokalitách. „Vzájemný neformální kontakt rodičů z různých prostředí přispívá k tomu, že se smažou bariéry,” říká.

Cílem vzdělání má být využití potenciálu každého člověka, školy v tom ale často selhávají. Mnoho nadaných žáků přichází do poradny kvůli podezření, že mají speciální vzdělávací potřeby. Odpovědi na otázku, jak nepromarnit talent dětí, hledá učitel Daniel Pražák při své práci a zaměřil se na to i v debatě na EduFestivalu, který se konal 4. října v Praze.

"Pokud to neprošlo rukama, není to v hlavě." Proč je dobré zapojit do výuky všechny smysly a jak to obohacuje učení? Výzkumy ukazují, že pokud dítě vidí a zároveň se dotýká objektu, jeho mozek je daleko více aktivní, než pokud dítě objekt pouze vidí. Více o tom, jak ve třídě pracovat s více smysly najednou, najdete v tomto skvělém článku od Cult of Pedagogy.

Kamila Randáková vystudovala pedagogiku a výchovné poradenství, naplno ale zakotvila v montessori vzdělávání. „Někdy se mi zdá, že se objevují různé metody a nápady, které my v montessori ale používáme už desítky let,“ usmívá se. „Věřím, že neexistuje pedagogický směr, který by tak promyšleně reagoval na potřeby dětí v jednotlivých fázích jejich vývoje.“